|
|
Interakce teploty a hormonů v růstu Arabidopsis thaliana
Andrýsková, Kristýna
Abstrakt Z důvodu globálního oteplování jsou rostliny častěji a delší dobu vystaveny vyšším teplotám, což způsobuje teplotní stres a ovlivňuje růst a morfologii rostlin. Mezi nejčastější reakce na vysokou teplotu se řadí prodlužování podděložního článku, hyponastie listů nebo prodlužování řapíků listů. Všechny tyto projevy se souhrnně označují jako termomorfogeneze a jejím klíčovým hráčem je transkripční faktor in-teragující s fytochromem PIF4. Je to hlavní regulátor termomorfogeneze prostřednic-tvím, kterého dochází k aktivaci genu YUCCA8 a následné biosyntéze auxinu, jenž prodlužuje podděložní článek. Tato práce se zabývá vlivem hormonů cytokininů na růst podděložního článku u Arabidopsis thaliana při standardní (20 °C) a zvýšené (29 °C) teplotě. Zvýšená teplota měla pozitivní vliv na růst podděložního článku kontrol-ních rostlin i transgenních linií s ektopickou expresí genu PIF4. Vliv aplikace 10µM trans-zeatinu byl však závislý na teplotě. Při nízké teplotě měly cytokininy pozitivní vliv na růst podděložního článku kontrolních rostlin, ale neměly signifikantní vliv u transgenních linií, které měly již za standardní teploty podděložní článek prodlouže-ný. Naopak při vyšší teplotě měly cytokininy pouze inhibiční vliv. Automatická analý-za přítomnosti proteinu PIF4 pomocí GFP prokázala, že je jeho hladina v rámci pod-děložního článku nerovnoměrná se zvětšující se abundancí ve směru od kořene k dělohám. Konfokální mikroskopie potvrdila, že účinek cytokininů při působení vyšší teploty není způsoben redukcí hladiny proteinu PIF4.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Ovlivnění odpovědí rostlin k teplotnímu stresu modulací hladin cytokininů a giberelinů
Kharkevich, Kristina
Vzhledem k svému přisedlému způsobu života, jsou rostliny velmi silně zasaženy globálními změnami klimatu. Jednou z odpovědí na zvýšenou teplotu je navození dlouživého růstu, který rostlinám pomáhá v obraně proti přehřívání. Regulace růstu je u rostlin řízena různými třídami hormonů, ale navzdory svému významu v buněčném dělení, nebyl vliv hormonů cytokininů na odpovědi ke zvýšeným teplotám detailně studován. Experimenty s ektopicky exprimovaným bakteriálním genem ipt a genem HvCKX z ječmene ukázaly, že zvýšené, ale také snížené hladiny cytokininů ovlivňují morfometrické parametry klíčních rostlin rostlin Arabidopsis. Experimenty s mutantními liniemi ukázaly, že cytokininy indukované odpovědi v růstu jsou nezávislé na světelné signalizaci a regulátorech odpovědi ovlivňujících cirkadiální rytmus. Kombinováním účinků farmakologických ošetření na mutantní linie bylo zjištěno, že cytokininy indukovaná odpověď na teplotní stres je nezávislá na signální dráze giberelinů.Právní doložka:Žádám o vyloučení své diplomové práce (Ovlivnění odpovědí rostlin k teplotnímu stresu modulací hladin cytokininů a giberelinů) ze zveřejnění podle směrnice č.5/2013 v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Tato práce obsahuje metodické postupy a výsledky, které budou předmětem připravované vědecké publikace. Požadované délka utajení diplomové práce je 24 měsíců.
|
|
|
Interakce giberelinů a cytokininů v růstu klíčních rostlin Arabidopsis thaliana
Horáková, Adéla
V dnešní době se stále více hovoří o globálním oteplování a zvýšené teplotě. Jelikož teplota výrazně ovlivňuje růst rostlin, mohou mít změny klimatu negativní dopad na zemědělskou produkci. Předchozí práce ukázala význam cytokininů v odpovědi k teplotě, kdy cytokininy působí jako negativní regulátory termomorfogeneze. Jak je známo, gibereliny jsou pozitivními regulátory termomorfogeneze. Tato práce sleduje interakce giberelinů a cytokininů a jejich regulaci termomorfogeneze. Analýza morfologie klíčních rostlin Arabidopsis thaliana L. ukázala dominantní účinek cytokininů při termomorfogenezi. Účinek cytokininů při termomorfogenezi je velice rychlý, neboť kinetika růstu hypokotylu byla pozměněna již velmi brzy po ošetření zvýšenou teplotou. Analýza exprese odhalila, že cytokininy zvyšují expresi genu pro biosyntetický enzym giberelinů GA20ox1, a naopak snižují expresi genu pro degradační enzym GA2ox6, což ukazuje možnou podporu mezi cytokininy a gibereliny v prodlužovacím růstu. Cytokininy mají také silný inhibiční vliv na expresi genu PIF4. Pro zjištění, zda cytokininy působí pouze na úrovni exprese, byly testovány mutantní linie Arabidopsis thaliana s ektopickou expresí PIF4. Bylo zjištěno, že cytokininy nepůsobí pouze na úrovni na exprese PIF4, ale že toto tlumení může být pouze částečným mechanismem inhibice růstu hypokotylu při termomorfogenezi, nicméně není klíčovým mechanismem.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Interakcia cytokinínov a giberelínov počas predlžovania hypokotylu v odpovedi na rôzne teplotné podmienky
Tarbajová, Vladimíra
V této práci bylo sledováno zapojení rostlinných hormonů cytokininů do regulace prodlužování hypokotylu u děložních rostlin arábovky Thalovej (Arabidopsis thaliana L.) v odpovědi na různé teplotní podmínky. Rovněž byla pozorována interakce fytohormonů cytokininů s dráhou giberelinů použitím pětinásobných della mutantní linií rostlin Arabidopsis thaliana a inhibitoru biosyntézy giberelinů paclobutrazolu za působení různé teploty. Pozornost byla také zaměřena na účast PIF transkripčných faktorů v regulaci prodlužovacího růstu, využitím jednoduchých a násobných pif mutantní linii Arabidopsis thaliana. Na základě exogenní aplikace giberelínů a cytokinínu trans-zeatínu (tZ) bylo zjištěno, že cytokininy jsou zapojeny do regulace prodlužovacího růstu hypokotylem v odpovědi na různou teplotu okolního prostředí. Současně bylo pozorováno, že regulace růstu hypokotylem cytokininy trans-zeatinem není závislá na giberelínovej dráze.
|
|
|
Využití regulátorů růstu v ječmeni jarním k omezení poléhání
Tvrdý, Hynek
Diplomová práce se zabývá použitím regulátorů růstu k omezení poléhání jarního ječmene (Hordeum vulgare L.). Polní pokus byl veden v kukuřičné výrobní oblasti na jílovitohlinité fluvizemi glejové od roku 2012 do roku 2014. V pokusu byl vliv regulátorů růstu sledován na odrůdě jarního ječmene Bojos. K regulaci porostu byly vybrány přípravky Retacel extra R 68 (chlormequat chlorid), Moddus (trinexapac-ethyl) a Cerone 480 SL (etephon). Hlavním úkolem práce bylo vést intenzivní porost ječmene se zaměřením se na správnou aplikaci regulátorů růstu dle pěstitelských metodik. Přípravky regulátorů růstu se využívaly v různých vzájemných kombinacích a dávkách ve třech aplikačních termínech. Proto byly sledovány a hodnoceny délky klasů, počty semen v klasu, výnos zrna a vybrané kvalitativní parametry pro sladovnický ječmen. Při sledování a vyhodnocování těchto parametrů, nebyl zjištěn žádný negativní vliv různých kombinací a dávek regulátorů růstu na produkci a kvalitu jarního ječmene i při efektu celkového zkrácení stébla. V ročníku 2014 bylo dosaženo 20 % efektu zkrácení délky stébla. Nejvíce byla délka stébla krácena u variant s vyšší dávkou Cerone. V ročníku 2013 došlo u variant s regulátory růstu k navýšení výnosu až o 1,95 t.ha-1.
|
|
|
Vliv aplikace kyseliny giberelové na kvalitu plodů jabloní
Dostál, Pavel
Předložená diplomová práce je zaměřená na sledování vlivu aplikace kyseliny giberelové obsažené v růstovém regulátoru GIBB PLUS aplikované na tvarech štíhlých vřeten jabloní na kvalitu plodů a tím ekonomické výhodnosti u odrůdy "Golden Delicious", výhody a nevýhody takovéto aplikace oproti kontrole bez aplikace. Aplikace a sledování proběhlo během vegetace v roce 2013 na devítiletých jabloních v plné plodnosti, pěstovaných na zakrsle rostoucích podnožích M9, v sadu situovaném v severní části Západních Karpat v tak zvané Ostravské pánvi na severní Moravě poblíž města Havířov. V praktické části byl hodnocen vliv aplikace na plody, jmenovitě: výskyt rzivosti, obsah škrobu, refraktometrické sušiny a titrovatelných kyselin v dužině s velikostní parametry plodů. Výsledky byly statisticky zpracovány. Na závěr bylo provedeno ekonomické vyhodnocení.
|
host ::
RSS.